Každému z nás už se jistě někdy stalo, že po odebrání služeb nebo dodání zboží přišla faktura se splatností určenou na 14 dní s okřídlenou větou: “Při zpožděné úhradě Vám budeme účtovat penále ve výši 0,05 % za každý započatý den prodlení.” O platnosti obou těchto požadavků se přitom dá s úspěchem pochybovat.

Faktura totiž není ničím jiným než jednostrannou výzvou k plnění, nemůže tak zakládat, měnit nebo rušit práva a povinnosti založené předtím smluvně. Ale pojďme se na to podívat detailněji.

Splatnost ve vztahu mezi podnikateli určuje přímo občanský zákoník tak, že v případě smlouvy o dodání zboží nebo služeb za úplatu je cena splatná i bez výzvy do 30 dnů od doručení výzvy k zaplacení (např. faktury), nebo ode dne kdy dlužník obdržel zboží nebo službu a to podle toho, která z těchto dvou skutečností nastala dříve (§ 1963 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Takové určení splatnosti však není absolutní. Ustanovení § 1963 se řadí mezi tzv. dispozitivní ustanovení, tedy lze se od něj smluvně odchýlit. Zároveň se vždy bude jednat o vzájemný vztah mezi podnikateli, tedy pokud nebude splatnost smluvena, budou mít před dispozitivním ustanovením zákona navíc přednost i vzájemná praxe stran (např. už tři roky si podnikatelé navzájem účtují se splatností 20 dní), obecné obchodní zvyklosti, nebo obchodní zvyklosti platné v daném odvětví (např. v bankovním sektoru nebo u telekomunikačních firem je při uskutečňování velkých zakázek běžná splatnost výrazně delší než 30 dní). Nevím o tom, že by se v obecném obchodním styku nebo v oboru IT vyvinula jakákoliv jednotná praxe týkající se splatnosti pohledávek, zajímat nás tak bude jen existence smlouvy (a to i kdyby měla být sjednaná třeba přes e-mail) nebo ustálená praxe stran. Jinými slovy, pokud není sjednána splatnost jiná nebo neexistuje jiná ustálena praxe mezi stranami, měla by splatnost být právě a jen 30 dní zcela nezávisle na tom, co se píše na faktuře.

U jakýchkoliv sankcí za prodlení napsaných na faktuře pak platí v podstatě to stejné. Zákonná výše úroku z prodlení odpovídá ročně 2T repo sazbě vyhlašované ČNB zvýšené o 8 procentních bodů (což nyní činí celkem 8,05 % p.a.). Lze si jen těžko představit situaci, kdy by výše smluvní pokuty nebo úroků z prodlení vycházela ze zavedené praxe stran (snad jedině pokud by dlužník dlouhodobě vždy s dluhem rovnou zaplatil i penále ve věřitelem požadované výši). Pokud tak nebylo výslovně sjednáno jinak, je jakékoliv nesjednané odchýlení se od zákonné výše úroku z prodlení neplatné a nemusíte se jím řídit.

Pokud tak navážeme na příklad shora, po doručení takovéto faktury by splatnost nastala 30. dnem ode dne jejího doručení a od 31. dne by začal běžet věřiteli úrok z prodlení ve výši nikoliv 0,05 % denně (tedy cca 18,25 % ročně), ale ve výši 8,05 % ročně.  

     

Mgr. Jiří Šimek, advokát

www.advokatni.NET