×

Varování

JUser: :_load: Nelze nahrát uživatele s ID: 520

Pandemie koronaviru většinu z nás zatím zasáhla naštěstí „jen“ ekonomicky. Vláda, ministerstva a parlament tak teď chrlí jedno mimořádné opatření za druhým a vyznat se v nich je oříškem pro všechny, obávám se, že často i pro ty, kteří je sami tvoří. Velkou ambicí tohoto článku proto je vysvětlit srozumitelně alespoň část těch opatření, která se přímo dotýkají těch nejmenších podnikatelů – osob samostatně výdělečně činných.

EET se dočasně ruší

Na zahřátí si dáme něco jednoduchého, a tím je tentokrát elektronická evidence tržeb. Všechny povinnosti týkající se evidence tržeb jsou totiž v nouzovém stavu zrušeny. A budou zrušeny ještě 3 měsíce po ukončení tohoto nouzového stavu.

Má to jedinou výjimkou, a tou je povinnost hlídat si autentizační údaje, certifikát pro evidenci tržeb a blok účtenek před jejich zneužitím. Ale jinak nemusíte po celou tuto dobu vystavovat účtenky, nemusíte ani mít vyvěšeno poučení o evidenci tržeb, prostě můžete alespoň na chvíli na EET zapomenout.

Daňové přiznání za 2019

Standardní termín pro podání daňové přiznání za rok 2019 je 1. 4. 2020. Na tomto termínu se nic nemění. Co se mění, jsou sankce za opožděné podání daňového přiznání a platbu daně. Pokuty a úroky z prodlení jsou totiž odpuštěny. Podmínkou je podání přiznání a úhrada daně do 1. 7. 2020.

Prakticky tedy nemusíte podávat přiznání k dani z příjmů a platit daň dříve než do 1. 7. 2020.

Sociální pojištění – přehled za 2019

Oficiálně Pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, kterému však žádná OSVČ neřekne jinak než sociální pojištění.

Přehled o příjmech a výdajích OSVČ prý můžete bez sankcí podat do 3. 8. 2020. Alespoň to píšou na webu MPSV i ČSSZ. Žádný legislativní podklad k tomuto tvrzení se mi však dohledat nepodařilo. To mě jako právníka tíží a nemůžu tedy úplně s klidnou duší doporučit, ať s tím do toho srpna počkáte. Nicméně já osobně to risknu a podám to až v tom srpnu. A třeba nějaký ten předpis, kterým to rozhodli, do té doby najdu.

Sociální pojištění – zálohy

Za období březen až srpen 2020 zálohy na sociální pojištění platit nemusíte. Záloha je splatná v daném měsíci, prakticky tedy v období od 1. 3. 2020 do 31. 8. 2020 můžete zrušit trvalý příkaz. A je úplně jedno, jestli podnikáte na hlavní anebo vedlejší činnost, jestli platíte zálohy minimální anebo vyšší, vypočítané z vašeho zisku.

Sociální pojištění – vyúčtování za 2020

Každého zajímá, jak to pak bude s přehledem za rok 2020, když se teda ty zálohy půl roku platit nebudou. Tady bude záležet na tom, jestli podnikáte na hlavní nebo vedlejší činnost.

Těm, kteří podnikají na hlavní činnost, tzn. podnikání je pro ně v zásadě jediným zdrojem obživy, se výsledné pojistné sníží o 2.544,- Kč krát počet měsíců, po které v období od března do srpna podnikali.

Dáme si praktické příklady: Naši modeloví OSVČ podnikali v celém roce 2020 na hlavní činnost.

  • Zisk 100.000,- Kč: Za 2020 zaplatíte na sociálním pojištění celkem 15.264,- Kč (normálně byste zaplatili 30.528,- Kč).
  • Zisk 300.000,- Kč: Za 2020 zaplatíte na sociálním pojištění celkem 28.536,- Kč (normálně byste zaplatili 43.800,- Kč).
  • Zisk 500.000,- Kč: Za 2020 zaplatíte na sociálním pojištění celkem 57.736,- Kč (normálně byste zaplatili 73.000,- Kč).

Ve všech těchto modelových případech tak OSVČ podnikající na hlavní činnost na sociálním pojištění za rok 2020 ušetří 15.264,- Kč.

 

Těm, kteří podnikají na vedlejší činnost, tj. v praxi studentům, matkám na mateřské a rodičovské dovolené, důchodcům a zaměstnancům, se výsledné pojistné sníží o 1.018,- Kč krát počet měsíců, po které v období od března do srpna podnikali na vedlejší činnost. Naši modeloví OSVČ podnikají tentokrát v celém roce 2020 na vedlejší činnost:

  • Zisk 100.000,- Kč: Za 2020 zaplatíte na sociálním pojištění celkem 8.492,- Kč (normálně byste zaplatili 14.600,- Kč).
  • Zisk 300.000,- Kč: Za 2020 zaplatíte na sociálním pojištění celkem 37.692,- Kč (normálně byste zaplatili 43.800,- Kč).
  • Zisk 500.000,- Kč: Za 2020 zaplatíte na sociálním pojištění celkem 66.892,- Kč (normálně byste zaplatili 73.000,- Kč).

Ve všech těchto modelových případech tak OSVČ podnikající na vedlejší činnost na sociálním pojištění za rok 2020 ušetří 6.108,- Kč.

Došli jsme tedy k absurdnímu závěru, kdy OSVČ na vedlejší činnost v některých situacích při stejném zisku zaplatí na sociálním pojištění více než OSVČ, které podnikají na činnost hlavní. Můžeme se jen ptát, zda byl tohle opravdu úmysl zákonodárce.

Zdravotní pojištění – přehled za 2019

Jednou větou, zákonem se lhůta pro podání přehledu OSVČ za rok 2019 prodlužuje do     3. 8. 2020.

Zdravotní pojištění – zálohy

Za období březen až srpen 2020 nemusíte platit ani zálohy na zdravotní pojištění. Záloha na zdravotní pojištění je splatná od prvního dne měsíce, na který se platí, až do 8. dne měsíce následujícího. Většina OSVČ tak platí zálohy až v měsíci následujícím, pokud to máte stejně, trvalé příkazy můžete zrušit od 1. 4. do 30. 9. 2020.

Velký vykřičník a velké ale pro ty, kteří mají vypočtené zálohy vyšší než zálohy minimální, tzn. ti z vás, kteří platí více než 2.352,- Kč měsíčně. Ani vy sice nemusíte zálohy za březen až srpen platit, ale za toto období musíte rozdíl mezi zálohou, kterou máte vypočtenou a částkou 2.352,- Kč doplatit nejpozději při podání přehledu za rok 2020.

Tohle je super absurdní. Pokud je tedy vaše záloha např. 4.000,- Kč, tak budete muset při podání přehledu za toto období doplatit 6 x 1.648,- Kč, bez ohledu na to, že váš zisk za 2020 bude např. jen 100.000,- Kč. To, kolik na pojistném na zdravotním pojištění ve výsledku zaplatíte, tedy bude záležet i na výši záloh v tomto období.

Praktická rada: Snažte se, aby vaše předepsaná záloha na období březen až srpen 2020 byla co nejnižší (pokud vám tedy vychází vyšší než 2.352,-Kč). Pro někoho bude výhodnější podat přehled za 2019 až v srpnu, pro jiného bude výhodnější podat jej co nejdříve. Pokud vám vypočtená záloha vychází vysoká za obě období, existuje zde ještě možnost požádat individuálně o snížení měsíční zálohy. Žádost musíte odůvodnit poklesem zisku ve stávajícím roce, tj. 2020.

Zdravotní pojištění – vyúčtování za 2020

Při vyúčtování zdravotního pojištění za 2020 se bude všem OSVČ (hlavní i vedlejší činnost) za každý měsíc podnikání v období březen až srpen 2020 započítávat jako uhrazená částka ve výši 2.352,- Kč. Výsledná částka, kterou na zdravotním pojištění zaplatíte, ale bude záležet na tom, kolik byly v tomto období vaše předepsané zálohy. To může vést k super absurditám, kdy OSVČ, které v roce 2020 vydělají stejnou částku, odvedou na zdravotním pojištění různě vysokou částku v závislosti na předepsané výši záloh vycházející z předchozího roku.

I tak si ale dáme praktické příklady. Naši modeloví OSVČ podnikali celý rok na hlavní činnost a jejich zálohy na zdravotní pojištění v období březen až srpen 2020 byly minimální.

  • Zisk 100.000,- Kč: Za 2020 zaplatíte na zdravotním pojištění celkem 14.112,- Kč (normálně byste zaplatili 28.224,- Kč).
  • Zisk 300.000,- Kč: Za 2020 zaplatíte na zdravotním pojištění celkem 14.112,- Kč (normálně byste zaplatili 28.224,- Kč).
  • Zisk 500.000,- Kč: Za 2020 zaplatíte na zdravotním pojištění celkem 19.638,- Kč (normálně byste zaplatili 33.750,- Kč).

Ve všech těchto modelových případech tak OSVČ podnikající na hlavní činnost na zdravotním pojištění za rok 2020 ušetří 14.112,- Kč.

 

Naši modeloví OSVČ podnikali celý rok na vedlejší činnost a jejich zálohy na zdravotní pojištění v období březen až srpen 2020 byly nejvýše 2.352,- Kč měsíčně. Při výpočtech vycházím z toho, že každé OSVČ se v takovém případě odečte od výsledného pojištění částka 14.112,- Kč.

  • Zisk 100.000,- Kč: Za 2020 byste neměli platit na zdravotním pojištění nic (normálně byste platili 6.750,- Kč).
  • Zisk 300.000,- Kč: Za 2020 zaplatíte na zdravotním pojištění celkem 6.138,- Kč (normálně byste zaplatili 20.250,- Kč).
  • Zisk 500.000,- Kč: Za 2020 zaplatíte na zdravotním pojištění celkem 19.638,- Kč (normálně byste zaplatili 33.750,- Kč).

Jelikož při podnikání na vedlejší činnost neexistuje povinnost platit minimální zálohu, bude částka, kterou na zdravotním pojištění ušetříte záviset na vašem zisku. Zjednodušeně čím vyšší zisk, tím více ušetříte. To ale jen do určité hranice.

V případě, že vaše zálohy na období od března do srpna 2020 měly být vyšší než 2.352,- Kč měsíčně, navýší se vaše celkové pojistné za rok 2020 o 6 x rozdíl mezi vaší vypočtenou zálohou a částkou 2.352,- Kč.

Ošetřovné pro OSVČ – základní podmínky

 Ošetřovné pro OSVČ má formu dotace, musíte si o něj požádat. Musíte splnit následující podmínky:

  • OSVČ na hlavní činnost
  • ve dnech, ve kterých žádáte o ošetřovné, jste nevykonávali podnikatelskou činnost
  • z důvodu péče
    • o zdravé dítě do 13 let věku
    • o závislé dítě (minimálně stupeň I) do 26 let věku
    • o závislou osobu (minimálně stupeň I), protože jeho/její školské/dětské/sociální zařízení bylo uzavřeno
  • na stejné dítě/osobu nesmí čerpat dotaci nikdo jiný a na více dětí v jedné domácnosti může čerpat jen jedna osoba (nelze, aby otec čerpal na jedno dítě a matka na druhé)
  • jste malý a střední podnik (do 250 zaměstnanců, obrat do 50 mil. EUR)
  • jste registrován jako poplatník daně z příjmu
  • nemáte nedoplatky vůči FÚ, ČSSZ, zdravotní pojišťovně, obci a dalším „státním“ úřadům a fondům
  • nejste v konkurzu, úpadu, likvidaci apod.

Výše dotace je 424 Kč/den.

Ošetřovné pro OSVČ – podání žádosti

Žádost pro období od 12. 3. 2020 do 31. 3. 2020 lze podat do 30. 4. 2020. Žádost se vyplňuje zde: https://osetrovne-osvc.plus4u.net/zadost/

K vyplněné žádosti přiložte potvrzení o uzavření školského/dětského/sociálního zařízení (stačí kopie či fotka) a pošlete

  • datovou schránkou – ID: wnswemb (předmět: fpmpo20), nebo
  • emailem s elektronickým podpisem na adresu fpmpo20@mpo.cz (předmět e-mailu: FPMPO20), nebo
  • vytisknutou a podepsanou papírovou žádost na adresu: Ministerstvo průmyslu a obchodu, Na Františku 32, 110 15 Praha 1 (na obálku napište „fpmpo20“).

Ošetřovné pro OSVČ – časté otázky

Ve dnech, ve kterých čerpáte dotaci, nesmíte podnikat. To ale nevylučuje, abyste v některých dnech podnikali a v jiných celodenně pečovali o dítě. Dotaci lze čerpat jen na některé dny z daného období.

Výzva I je vyhlášena pro období do konce března 2020. Podle podmínek programu ale tento program bude realizován po dobu mimořádných opatření při epidemii, takže lze očekávat, že následně bude vyhlášena výzva II pro období dubna 2020.

Musíte být OSVČ na hlavní činnost, nemohou žádat OSVČ na činnost vedlejší (týká se zejména rodičů na mateřské a rodičovské dovolené a zaměstnanců, kteří při zaměstnání podnikají).

Jako problematické vnímám prohlášení, že zařízení bylo uzavřeno na základě usnesení vlády, jelikož některá zařízení (zejména mateřské školy) byla uzavřena z rozhodnutí zřizovatele (primárně obcí). Nicméně ve vztahu k ošetřovnému pro zaměstnance se neřešilo, kým a na základě jakého opatření bylo zařízení uzavřeno a podmínky pro OSVČ by měly být dle prohlášení vlády totožné.

Kompenzační bonus pro OSVČ („pětadvacítka“) – základní podmínky

Bonus pro OSVČ se řídí právní úpravou pro daně, je to vratka daně z příjmů. Fakticky je to taková „plusová“ daň, daň, kterou vy neplatíte státu, ale stát platí vám. Vše kolem tohoto daňového bonusu se řídí daňovým řádem a má to tak na starosti váš finanční úřad.

O bonus mohou žádat OSVČ

  • na hlavní činnost
  • na vedlejší činnost, pokud jako zaměstnanci neplatí nemocenské pojištění.

Mohou tedy žádat OSVČ, které zároveň studují, pečují o dítě (mateřská, rodičovská či závislé dítě), jsou v důchodu. Z těch OSVČ, kteří jsou zároveň zaměstnanci, mohou žádat ti, kteří mají pracovní smlouvu a dohodu o pracovní činnosti s příjmem do 2.999,- Kč/měsíc a dohodu o provedení práce s příjmem do 10.000,- Kč/měsíc. Pokud vyděláte jako zaměstnanec více, jste účastni nemocenského pojištění a tuto základní podmínku bohužel nesplníte.

Výše bonusu je 500,- Kč denně, žádá se za jednotlivé dny v období od 12. března do 30. dubna. Žádost musíte podat nejpozději do 29. června 2020.

 

Jediná podmínka pro nárok na bonus je nastavena velmi obecně a volně:

  • vykonáváte samostatnou výdělečnou činnost, tj. podnikáte ve dnech, za které žádáte a
  • nemohli jste podnikat zcela nebo zčásti (v porovnání s tím, jak podnikáte obvykle)
  • kvůli ohrožení zdraví nebo krizovým opatřením souvisejícím s koronavirem.

 

V zákoně jsou pak uvedeny příklady konkrétních situací, které u vás mohly nastat:

  • uzavřená provozovna nebo omezený provoz v provozovně
  • karanténa pro OSVČ nebo jeho zaměstnance
  • péče o dítě OSVČ anebo zaměstnanec tzv. na ošetřovačce
  • omezení poptávky po vašich službách, výrobcích či vaší podnikatelské činnosti
  • omezení či ukončení dodávek či služeb ze strany vašich dodavatelů

Není to však vyčerpávající výčet, jsou to jen příklady. Pokud tedy u vás nastala nějaká jiná situace, která omezuje vaše podnikání a souvisí s koronavirem, i tak máte na bonus nárok.

Kompenzační bonus pro OSVČ („pětadvacítka“) – podání žádosti

Žádost se podává na vašem finančním úřadu. Buď vyplníte oficiální tiskopis (k dispozici zde: https://www.daneelektronicky.cz/cs/aktualni-informace-z-dp/2020/Zadost-Interaktivni-PDF-4687), anebo si ji můžete sepsat sami. Součástí žádosti musí být čestné prohlášení, že splňujete podmínky pro přiznání bonusu a číslo účtu vedeného v českých korunách.

Do žádosti se doporučuje uvést email a telefon, aby vás případně mohl finanční úřad rychle kontaktovat, pokud by bylo potřeba něco vyjasnit či odstranit chyby v žádosti.

Žádost lze podat

  • přes aplikaci https://ouc.financnisprava.cz/kompenzace/form/bonus
  • datovou schránkou vašemu finančnímu úřadu
  • mailem vašemu finančnímu úřadu (buď s elektronickým podpisem anebo naskenovanou s vaším vlastnoručním podpisem)
  • poštou vašemu finančnímu úřadu
  • osobně na vašem finančním úřadu

 

Kompenzační bonus pro OSVČ („pětadvacítka“) – časté otázky

Kompenzační bonus je možné kombinovat s ošetřovným. Nedá se kombinovat s podporou v nezaměstnanosti.

O bonus mohou žádat i OSVČ, kteří měli po nějakou dobu podnikání přerušeno. Mohou ale žádat jen za ty dny, kdy podnikání přerušeno neměli. (Pokud jste např. přerušili od 20. 3. 2020 do 31. 3. 2020, můžete žádat o bonus za období od 12. 3. 2020 do 19. 3. 2020 a 1. 4. 2020 až 30. 4. 2020, tj. celkem 38 dní – 19.000,- Kč).

Pokud je OSVČ zároveň zaměstnaná, může se stát, že v jednom z měsíců podmínky pro nárok na bonus splní a ve druhém ne. Pokud tedy např. OSVČ pracovala na dohodu o provedení práce a v březnu si tak vydělala 5.000,- Kč, v dubnu pak 12.000,- Kč, může žádat o bonus za období 12. 3. 2020 až 31. 3. 2020 (tj. celkem 20 dní – 10.000,- Kč). Za duben ale žádat nemůže.

Splnění podmínek není třeba při podání žádosti nijak prokazovat. Pokud by u vás následně proběhla daňová kontrola, budete muset splnění podmínek prokázat. Důkazem může např. být holý fakt, že vám poklesly příjmy (zisk) za rozhodné období (pokud vám např. v dubnu přijde větší platba za zakázky z ledna, tak to nemá vliv). Anebo jím může být informace od vašeho klienta či potenciálního klienta, že s ohledem na současnou situaci si váš produkt/služby neobjednává. Takovým důkazem je i fakt, že se staráte o dítě, které by jinak bylo ve škole či školce, a tudíž máte méně času na práci. Proto doporučuji si před podáním žádosti preventivně shromáždit důkazy, kterými nárok v případě kontroly prokážete.

Bonus se žádá za jednotlivé dny, takže pokud si nejste jistí, zda podmínky splníte, doporučuji počkat až do konce dubna a na základě čísel za březen a duben v kombinaci s ostatními faktory (typu péče o dítě) si pak vyhodnotit, zda jste podmínky splnili či ne. Žádost lze podat až do 29. června. Může se rovněž stát, že podmínky splníte např. jen v části období a v části ne – pak lze žádat i jen za ty konkrétní dny, kdy jste podmínky splnili.

Když finanční úřad při kontrole zjistí, že jste na bonus neměli nárok, budete ho muset vrátit. Ale z vrácené částky se nebude platit penále. Rizikem tedy je, že sice budete muset bonus vracet ale bez doměření penále.

Žádost za vás může podat i zástupce, kterému dáte plnou moc. Prohlášení o splnění podmínek ale musíte podepsat vy sami.

Závěr

Zákonodárce zjevně cílí na OSVČ na hlavní činnost, kteří platí minimální zálohy. V tomto duchu byla ostatně opatření na podporu OSVČ prezentována i mediálně navenek. Jenže to není jediný způsob podnikání a v některých situacích tak tato opatření povedou k nespravedlnostem.

Shrnula bych to takto: Záměr dobrý, provedení horší. Neuškodilo by, kdyby si zákonodárci zkusili převést texty svých nařízení do praktických příkladů, pak bych snad mohla v článku vynechat slovo „absurdní“. Nemyslím si totiž, že některá z uvedených absurdit je úmyslná. Nicméně v takovém případě je otázkou, zda ta nevědomost a neznalost není u zákonodárce horší než úmysl…

Autor:

Ivana Lehkoživová, advokátka

www.lehkozivova.cz 

RM3C3858_web_oříznutá.jpg

Odběr nových článků

Vyplňte svůj email a přihlaste se k odběru nových projektů.

(Zasíláme nepravidelně)