S čím dnes nejčastěji všichni zápasíme?

Je to především disciplína. Řada z nás není zvyklá být bez dozoru, jelikož i prosté sezení v kanceláři funguje jako jistý bič na nicnedělání. Doma nad námi nikdo nesedí, a tak máme tendenci nic nedělat, dokud nám nepřijde e-mail nebo nám někdo nezadá konkrétní úkol. Samozřejmě se dá této situace využít a udělat hodně domácích prací, ale zaměstnání se pak zbytečně táhne celý den, když můžete mít své hotové za 4 hodiny a jít v klidu poklidit.  

Nad čím bychom se měli prvně zamyslet?

Určitě bych doporučil zkusit změnit myšlení z „budu dělat, až mi někdo řekne“ na „s čím mohu v téhle výjimečné situaci pomoci?“. Manageři mají dnes nelehký úkol přizpůsobit se poměrně velké změně a hlavně, i oni mohou řešit stejné problémy s disciplínou. Zeptejte se jich, jestli nepotřebují pomoct. Jedná se o projev solidarity v době, kdy neplatí organizační struktura tak jako jindy. Momentálně jsme všichni na jedné lodi, potřebujeme udržet business funkční a nejlépe bez větších propadů ziskovosti.

A co domácí pracovní prostor?

Vyhraďte si místo, kde budete pracovat, velmi vám to pomůže. Nepracujte na gauči nebo v posteli, oddělte místo výkonu práce a místo odpočinku. Z psychického hlediska je to velmi důležité (o problémech se zády a krční páteří nemluvě). Najděte si v bytě svou kancelář, a tam si to zútulněte, jako byste byli v práci. Pokud máte malý byt nebo je vás hodně v rodině, můžete improvizovat. Prostor sdílet na střídačku nebo si zabrat různá zákoutí jedné místnosti. Nebraňte se stěhování stolů a židlí, není to napořád. Improvizace je v tomto mocná čarodějka. S dětmi je to horší, ale můžete si je střídat po časových blocích s partnerem. Všem je jasné, že s dětmi po boku se snižuje efektivita práce a často pracují rodiče oba. S výpadky se počítá. Nebojte se říct kolegům: „Hele, střídáme si děti doma. Do tolika a tolika hodin jsem tu pro vás, od tolika hlídám děti, jsem jen na mobilu.“

Časování práce

V našem týmu jsme si dohodli každodenní krátké synchro v 9 hodin. Řekneme si, co dnes zařídíme a od tohoto momentu se dál hromadně nerušíme. Další den si vše shrneme a pokračujeme dalšími úkoly. Naplánujte si podobné aktivity co nejvíce časově k sobě. Například na telefonování si nechte třeba jen dopoledne, odpoledne si vymezte jako klidovou zónu pro ostatní práci apod.

Doma máme všichni tendence prokrastinovat a přepínání mezi činnostmi netrvá pár minut, ale někdy i hodiny. Pokud máte doma „lepíky“, využívejte je, lepte si je na zeď nebo tabuli. Neměňte moc drasticky svůj životní styl, co už máte zažitý. Jde jen o přechodnou dobu. Než si vytvoříte návyk na nový pracovní styl, dávno se vše vrátí do starých kolejí.

Osmihodinová pracovní doba?

To je něco, co se doma špatně hlídá. Člověk nemá přece jen stoprocentní klid na práci, je často rušen dětmi, partnery nebo se vrhne na dlouho odkládané resty. Řekněte si každé ráno, jaké pracovní aktivity chcete za daný den stihnout a udělejte je.

A co odpočinek?

I doma dbejte na odpočinek, cvičte v pauzách mezi prací. Každé dvě až tři hodiny se protáhněte, běžte se projít do kuchyně, zaběhejte si do kolečka, vyběhněte pár schodů nebo vyjděte na zahradu. Jezte ve stejný čas jako v práci. Doporučují se menší porce, protože se doma aktivně nehýbeme. Odpoledne kolem 16hod vše zaklapněte a jděte si povídat s partnerem, zahrát nějakou hru, přečtěte si knížku, zkrátka to, co běžně děláte ve svém volném čase. Udržujte se pozitivně naladění. Nemá smysl do 19hod vysedávat u počítače a čekat, že ještě něco uděláte. Do pár dnů budete mít zaděláno na problémy, které se ukážou při návratu do práce. Nebude se vám tam chtít, budete si zase zvykat na nové prostředí atd.

Buďme fér

Je to něco, co náš národ umí a neumí. Jsou lidé, kteří jsou fér. Pomáhají, snaží se, hlídají se, hlídají ostatní a pomáhají jim najít balanc. Pak jsou lidé, co se v těchto dobách na vše vykašlou a čekají, až si toho někdo všimne. Chování jednotlivců má dnes obrovský dopad na všechny.

Neberte tento článek jako striktní návod nebo příručku, ale jako pohled člověka, který má s home office osobní zkušenost a tyto tipy se mi osvědčily. Zkuste si najít vlastní styl a pokud se nebudete stydět, podělte se o něj s ostatními. Je to obrovská příležitost posunout náš životní styl zase o něco dál a tím posunout i společnost, ve které pracujeme.

Všem přeji zdraví, životní optimismus a spoustu energie vložené do toho, co máte rádi.